Centrum roatánských draků

V roce 2009 napsal George Cera kuchařku s názvem „Zachraňte Floridu - jezte leguány“. Leguáni totiž na Floridu přirozeně nepatří a byli sem zavlečeni jako domácí mazlíčci, často venčení jak pejsci na vodítku. A když se z malého leguánka stal i více než metrový macek, tak ho majitel jednoduše někde vypustili do přírody. Leguáni na Floridě prokázali svoji přizpůsobivost a usadili se zde natrvalo ve volné přírodě a čile se zde rozmnožují. V důsledku toho zde nastávají někdy až komické situace, způsobené faktem, že Florida nemá úplně ideální podmínky pro život těchto ektotermních živočichů. Všechny druhy floridských leguánů žijí ve větvích stromů, a pokud se stane, že venkovní teplota poklesne pod pět stupňů, jsou natolik paralyzováni, že se neudrží na stromech a ztuhlí padají na zem. V médiích se pak objevují senzační zvěsti o tom, že na Floridě „prší“ leguáni. Možná právě zásah takovouto hibernovanou ještěrkou vedl pana George Cera k úvahám o kulinářském využití těchto nezvyklých „plodů“, neboť když už to spadlo ze stromu, tak proč to nezkusit zužitkovat.

Ve stejné době kdy se George Cera snažil naučit floridské obyvatele připravovat z leguánů nejrůznější kuchařské výtvory, uměl na Roatánu připravit pokrm z leguána úplně každý. A nejenom, že to uměli, ale dělali to často a rádi. A tak namísto ochrany Roatánu před leguány je zapotřebí chránit leguány před Roatánci. Leguán je prostě tradiční místní pochoutka a i když je honduraskou vládou leguán chráněn, v mnoha pouličních bistrech vám leguána nabídnou a při nejrůznějších oslavách můžete spatřit místní obyvatele, jak grilují leguána na pláži.

Jedním z míst, kde je leguán na Roatánu pod skutečnou ochranou je leguání farma (Iguana Farm) v blízkosti French Horbour. Pojem farma v tomto případě nepředstavuje živočišnou výrobu ani jateční chov, ale spíše malou zoologickou zahradu, která je bezpečným útočištěm a chrání leguány před nájezdy mlsných domorodců. Většinou je doporučováno navštívit farmu v pátek dopoledne, neboť v této době se můžete aktivně zúčastnit krmení zvířat. Mají zde více než sto jedinců od čilých, nepříliš vzrostlých mladíků až po téměř dvoumetrové statné, leč poněkud lenivé kusy v již důchodovém věku. Leguáni se dožívají až pětadvaceti let a čím jsou starší, tím více vyniká jejich barevnost. U samců se také s věkem zvětšuje mohutný hřeben na hřbetě a kožní lalok na krku. Právě tyto dva znaky způsobují, že je leguán někdy přirovnáván k pohádkovému drakovi.

Pro člověka nepředstavuje leguán žádné nebezpečí. Ti volně žijící před vámi utečou a leguáni na farmě jsou na člověka zvyklí a vaši přítomnost budou považovat za naprostou samozřejmost, která zejména těm starším nestojí ani za pozornost. Snad jedině až uchopíte do ruky větev se šťavnatými listy, rozhodnou se učinit několik lenivých kroků, protože pro kus žvance jim to přeci jen stojí za to. Větve s listím pro vás připraví správci leguání farmy. Leguán je býložravec, ale to neznamená, že zhltne vše, co je zelené. Zejména ti z farmy jsou docela zhýčkaní a vybíraví.

Návštěva leguání farmy je vhodnou a zajímavou atrakcí nejen pro dospělé, ale i pro menší děti. Ostatně kdo by si rád nepohladil pravého roatánského draka.