Kde to žije? Na West Endu!

Přímořské městečko je krásné a zajímavé tehdy, pokud má svůj styl. A West End Village svůj styl rozhodně má. Na několika stech metrech pobřežního korza se nachází koncentrovaná esence každého odstínu Roatánského dění. A vy máte to štěstí, že se zde můžete Jen tak pomaličku procházet a pozorovat místní přímořský život.

Je těsně před obědem a na mole právě dva černoši kuchají jen před chvílí ulovené ryby. Vnitřnosti házejí zpět do moře a připravené ryby po chvíli odnášejí do kuchyně nedaleké proslulé restaurace Lighthouse. Je zřejmé, že se zde dnes budou obědvat ryby skutečně čerstvé. O pár kroků dál si dokonce můžete vylovit svoji rybu sami. Procházíme totiž kolem mola, kde nabízejí jednu z vyhledávaných místních atrakcí – mořské rybaření. Skupinka mladíků na břehu připravuje návnady, a pokud se jejich zákazníkům podaří vylovit alespoň tolik ryb, kolik se jich spotřebovalo na vytvoření návnad, bude dnes pro rybáře úspěšný den.

Kousek od rybářů se na své první zákazníky připravuje skupinka taxikářů. Jejich dopravním prostředkem není auto ani rikša, ale loď. Pokřikují na vás jeden přes druhého a slibují vám opravdu krásnou projížďku téměř kamkoli. Věřte tomu, že jsou ochotni vám odkývat cestu třeba i do Hamburku. Ve skutečnosti Vás většina z nich odveze především na West Bay.

Další zastávku si udělejte v obchůdku se suvenýry. Tady na West Endu jsou ty největší z celého Roatánu – dřevěné misky, sošky, nejrůznější náramky a náhrdelníky, vkusné i nevkusné, dřevěné i kovové, pestrobarevné i mdlé, prostě na co si vzpomenete. Vybírejte dobře – suvenýr má být naprosto nepotřebná a zbytečná cetka, která vám bude co nejlépe a nejpřesněji připomínat i tak těžko zapomenutelné chvíle, strávené na tomto krásném ostrově.

Celé odpoledne se zde budou přes cestu procházet potápěči. Ze základny na loď a za hodinku zase z lodi zpět. West End je totiž Mekkou potápěčů. Takový veliký potápěčský rezort. Kromě tradiční nabídky denních ponorů k nádhernému útesu zde můžete absolvovat ponory k lodním vrakům, noční ponory, ale můžete se svézt i podmořským skútrem. Pokud se vám pod vodu nechce, můžete vyrazit na projížďku lodí se skleněným dnem nebo se přímo projet malou ponorkou.

Pomalu se začínají otevírat i některé bary a restaurace. Vypadá to, že včerejší den byl náročný, a tak vás nepřekvapí, že v jednom z těchto podniků leží barman natažený přímo na barovém pultě a s holým pupkem sleduje na velikánské ploše televizní obrazovky jakousi argentinskou telenovelu. Vypadá unaveně a to je teprve poledne. West End pomalu ožívá. Ulice se pozvolna plní lidmi, kteří si přišli prohlédnout tuto dřevěnou perlu západního pobřeží. Někteří se jen tak procházejí po korzu, jiní si již vybrali z opravdu nepřeberné nabídky místních barů. Je jich zde na těch pár metrech opravdu úctyhodné množství. Během dne se téměř všechny naplní a budou napájet své hosty až do pozdních nočních hodin. Některé z nich ještě i o něco déle. Zamilované páry zde mohou strávit krásný a tichý romantický večer, milovníci tanečních rejů mohou navštívit některou z místních halasných diskoték a ani osamělí pánové se nemusí ostýchat, neboť přívětivost místních dívek opravdu nezná hranic...